OGame - Par rad do zacatku

OGame, par rad do zacatku:

Rozhodl jsem se, ze napíšu nováčkům pár svých postřehů a rad formou skromného tutoriálu "jak rychle vybudovat silné impérium"
Zkušenosti s hraním mi přibývají, takže budou přibývat i mé postřehy jak nejefektivněji (IMHO) ogame hrát.
Pokud se někdo těchle pravidel bude držet, určitě neprohloupí a troufám si říct, urychlí svůj vzestup.
Jestli někdo nesouhlasí, budu rád, když obohatí tenhle tutorial i jiným, než pouze mým, suběktivním pohledem.
Takže tady to je:

Doly, těžení surovin, první budovy
Ze začátku je pochopitelně důležité vybudovat doly na co největší úroveň. Bez surovin nenahrajete nic, a OGame vás rychle omrzí, že :)
1) První dva až tři dny budujte hlavně doly na železo a krystaly.
Deuterium na začátku moc nepotřebujete a zpravidla jej máte stále hodně... Šestá úroveň deuteriového dolu vám bude stačit určitě nějakou dobu...
Vykašlete se tedy na všechno ostatní a investujte do těžení železa a krystalů.
2) Teprve poté vybudujte továrnu na roboty (na 2 lvl), je to podmínka pro postavení hangáru.
3) Postavte hangár, zvyšujte úroveň podle potřeby.
Tím mám na mysli, že nemá smysl zbytečně zvyšovat úroveň budov dokud to nutně nepotřebujete, investujte s rozmyslem a ke svému maximálnímu užitku.

(Například je hloupost zvyšovat hangár na úroveň 5, jestli ještě nemáte ani impulzní pohon - pátou úroveň využijete až když budete chtít stavět křižníky, to zjistíte v odkazu "technologie" - tabulce "lodě")

4) Priorita investic by měla jít podle mne v tomto pořadí:
1)do budov,
2)do výzkumu
3)útočné letky/obrany (dle situace).

Prioritu podřizuji této logice:
1) O výzkum ani budovy už nikdy nepřijdete!
2) Obrana či letka závisí na situaci.
- Obrana je lepší v tom smyslu, že i po úspěšném napadení máte 70 procentní pravděpodobnost, že se opraví.
- Letka je takřka nutností, protože musíte farmařit (farmaření = výraz pro opakované kradení surovin protivníkům, resp. loupežné útoky)
Za kořist si koupíte, doly, výzkum i obranu...
(jen pro obraz, jak dlouho čekáte např. na 20.000 krystalů? Asi dost kdyby jste měli jen čekat, osobně nafarmařím kolem 150.000 železa 100.000 krystalu denně! i víc..)


Pokud máte hodnotu energie v mínusu, klikněte na odkaz "suroviny" kde můžete ubrat výkon méně potřebným dolům (například když nepotřebujete deuterium, můžete výkon dolů snížit a tím ušetřit energii pro doly u kterých potřebujete maximální produkci (železo, krystaly...)
Toho můžete využít i když předpokládáte, že se k ogamu delší dobu nepřipojíte a vypnout tak výrobu surovin. Vezmete tím nepřátelům motivaci útočit na vaše planety. Proč by někdo posílal útok na planetu kde není ani 50 železa a 10 krystalu chráněných obranou, že :)

Technologie
Používejte hodně odkaz "technologie" kde se dozvíte co potřebujete k novým stavbám, lodím, výzkumům.
Ve výzkumu jděte za jedním cílem, nezkoumejte všechno a vlastně nic...
Například zjistěte si, co potřebujete na vybudovaní kolonizační lodě a do toho jediného projektu cpěte všechny suroviny.

Kolonizace
1) Co nejdříve vybudujte kolonizacni lode! (jsou drahe, ozelite vyzkum, nebo nejaky super důl, nedá se nic delat, lepsi je rozvijet dve planety nez jednu. Na obou budujete nezavisle a casem z te druhe budete moci zasobovat surovinami tu hlavni planetu, ne ktere zkoumate.

_/ _/ _/ _/ _/ _/ _/ _/ _/ _/ _/ _/ _/ _/ _/ _/ _/ _/ _/ _/ _/ _/ _/ _/ _/ _/ _/ _/

Jak kolonizovat planetu:
1) Nejdříve si v galaxii a systému najděte místo pro kolonizaci. To je jakákoli volná pozice, kde není zobrazena žádná planeta (pozic je 15) - je prázdné. Zapamatujte si souřadnice (např. 1:2:3)
2) Kliknete na odkaz "letka" a vyberte kolonizacni lod ze seznamu lodi.
Pokracovat
3) Zadejte v prvním řádku (cíl) souřadnice, které chcete kolonizovat (v našem příkladu 1:2:3)
Pokračovat
4) Vyberte ze seznamu akcí "kolonizace". Nenakládejte loď žádnými surovinami! Ztratily by se.
pokračovat
5) To je vše :) Oběví se tabulka s údaji o vyslání letky a automaticky vás přesměruje zpět na odkaz "letka". Teď už jenom čekáte až kolonizační loď dorazí na určenou pozici. Poté vám přijde zpráva o úspěšné kolonizaci, popřípadě neúspěšná, pokud by někdo náhodou kolonizoval planetu těsně před vámi. To je ovšem značně nepravděpodobné :)

_/ _/ _/ _/ _/ _/ _/ _/ _/ _/ _/ _/ _/ _/ _/ _/ _/ _/ _/ _/ _/ _/ _/ _/ _/ _/ _/ _/

Pozn. Je zbytečné využívat jiné planety k něčemu jinému než jako doly, tím myslím - výzkumné laboratoře, vysoké úrovně skladů atp. tam nestavějte - na začátku je to zbytečné mrhaní surovinami.

3) Mějte co nejvíce planet, co nejdříve!!! (co dodat, že :)
Muzete jich mit max 9, je dobre vybirat planety ke kolonizaci v rozmezich pozic 4 - 12 ! Existuje tabulka velikosti planet a jejich teplot, uvádím ji níže..
Moc blizko slunci (pozice 1 - 4) jsou moc horke a pravdepodobnostne nejmensi.

- Čím chladnejsi planeta tim vetsi produkce deuteria,
- Čim vyšší je nejvyšší teplota, tim je vetsi produkce energie ze solarnich satelitu.

Ty nejsou ovsem nejidealnejsim zdrojem energie, protoze jsou znicitelne nepratelskym utokem...
(pozn. Solární elektrárny to neovlivnuje, produkují vždy stejně)

Casem budete určitě hledat větší planety než mate, idealni jsou s poli 160+!!!
120 polí taky neni nejhorsi, na doly super... kolem 80 nic moc, ja si je nechávám jako doly, casem je opustim a budu hledat vetsi. Prozatím se mi neoplácí opouštět planetu a investované suroviny... později ve hře to takový problém není.

Tady je ta tabulka velikosti. Tedy znovu, pri kolonizaci mate 60 procentni pravdepodobnost, ze ta planeta bude velka v rozmezi uvedenem v tabulce. Muzete tedy (nepravdepodobne) narazit na obra i na pozici 1.. nebo kolonizovat zasraneho trpaslika na pozici 4,5...

Pozice 1: průměrně: 64, 60% mezi 48 a 80 poli
Pozice 2: průměrně: 68, 60% mezi 53 a 83 poli
Pozice 3: průměrně: 73, 60% mezi 54 a 82 poli
Pozice 4: průměrně: 173, 60% mezi 108 a 238 poli
Pozice 5: průměrně: 167, 60% mezi 95 a 239 poli
Pozice 6: průměrně: 155, 60% mezi 82 a 228 poli
Pozice 7: průměrně: 144, 60% mezi 116 a 173 poli
Pozice 8: průměrně: 150, 60% mezi 123 a 177 poli
Pozice 9: průměrně: 159, 60% mezi 129 a 188 poli
Pozice 10: průměrně: 101, 60% mezi 79 a 122 poli
Pozice 11: průměrně: 98, 60% mezi 81 a 116 poli
Pozice 12: průměrně: 105, 60% mezi 85 a 129 poli
Pozice 13: průměrně: 110, 60% mezi 60 a 160 poli
Pozice 14: průměrně: 84, 60% mezi 42 a 126 poli
Pozice 15: průměrně: 101, 60% mezi 54 a 149 poli

Obrana
Obrana - tak to je kapitola sama o sobe... Existuje doporuceny prepocet, na kolik raketometu se ma stavet maly laser, na kolik malych laseru tezky atd.... Pro formu ho zde uvedu ovšem.... já to moc nežeru, protože jsem si prostudoval tabulku o rychle strelbe a obrana je relativní vůči protivníkovým možnostem...
Raketomety jsou vylozene na to aby je nekdo znicil kriznikama rychlou strelbou... Lehke lasery jsou na tom lepe a jsou levne. Jsou však zranitelné bitevními loděmi.

Obrana 10 raketometu, 10 lehkych las., 2 ion kanonu a maleho planetarniho štítu je pořád úplně na nic - nikoho nezastavi. Když už se rozhodnete budovat obranu, tak pořádně. Tím myslím, že dva tři dny to bude váš největší žrout surovin.
Rozmyslete se, jakou silou disponují protihráči a zda neinvestovat raději do budov, či výzkumu.
V budování obrany myslete ve stovkách... Nebo radeji v tisicich a buďte stále nespokojeni :) Trva to dost dlouho, nez se neco vybuduje, nicméně stavějte obranu vzdycky ze surovin co vam zbydou kdyz odchazite od compu.... Nebudou lákadlem pro útočníky, zato každých 10 raketometů navíc je odrazuje.
Klasika je: alespoň nejaka obrana, pokud možno žádne suroviny (opět - co postavite nemuze vam uz nikdo zborit, obrana ma 70% pravdepodobnost ze to prezije, o lode a solarni satelity prichazite nejdrive)

"Obrana 160 raketometu, 75 laseru, 15 tezkych laseru, 5 ion kanonu, i maleho planetarniho stitu a 5 krizniku, 40 lehkych stihacu... nejake tezke zbraně... Do toho uz se kazdy nepusti, protoze z tohodle vypisu si precte = hodne velke ztraty... :) Ale to se samozrejme tyce pokrocilejsich fazi hry, nikoli zacatku o kterych zde pisi..."

Útoky
1) Vynaleznete co nejdrive krizniky! Vyzkum neni zase tak drahy jak se zda, maji rychlou strelbu na raketomety (tzn. 1 kriznik dokaze znicit za 1 kolo az 10 raketometu) 10 krizniku na opevnene planete kde je malo surovin odradi od utoku kazdeho logicky mysliciho cloveka! Za kazdy kriznik mate mimochodem 29 bodu do umisteni...
Nekde nize uvadim tabulku cen lodi a bodu za ne.

2) Farmarte jako o zivot!!!! Nezapomente pouze na pravidlo "buseni" tzn. ze na jednoho hrace muzete behem 24 hodin poslat maximalne 6 utoku... Osobne se priznam, ze sam nekdy v tom zmatku ve zpravach jsem toto pravidlo nejspis porusil, ale kdyz to neni umyslne, neni to zase takova katastrofa, ze :))
Nevim jak funguje system v ogamu, ale ten postizeny hrac vas nejspise musi udat moderatorovi... Neaktivni hraci mimochodem nezalujou, ale chci videt kdo stihne na jednoho poslat 6 utoku... Obecne je to nesmysl, protoze když vyberete suroviny, co tam chcete ještě delat, že...

3) Pro útoky si vyhlednete pro zacatek nejakeho neaktivniho hrace. Ma za jmenem takove to (i), a jeho jmeno je zobrazeno šedou barvou. Nevztahuje se na neho "novackovska ochrana", to je, ze nikdo nemuze utocit na nikoho s rozdilem, uvedenym nize.

Jinak koho to zajima, ochrana nováčků funguje takhle:

<> 5.000 bodů: Nemůžeš útočit na nikoho s méně než 20% svých bodů, kdo má méně než 5.000 bodů, a oni nemohou útočit na tebe.

> 25.000 bodů: Můžeš útočit na všechny kdo maji vice než 5.000 bodů a všichni ti také můžou útočit na tebe.

4) Tohle je fuckt dulezite!!!!! U utoku myslete na to, ze poberete maximalne polovinu surovin nashromazdenych na planete!

Maly transporter pobere max 5000, velky 25.000 surovin.

Dam nejaky zjednoduseny priklad utoku na jednu planetu:

*Mate 1 velky transporter, a rekneme 6 malych.

*Sondou zjistite ze planeta je na tom treba takhle:
zelezo: 25.000
kryst: 15.100
deuter: 2.100
energie: nas vubec nezajima

*Udelate rychly prepocet z hlavy :)
Dohromady to dela: 42.200 surovin, to vydelite dvema = 21.100.

*Staci, kdyz na tuhle planetu poslete 1 velky transporter, (nebo 5 malych), vice lodi je tedy zbytecnych!!! Zkonzumuji vam deuterium a proleti se zbytecne.
Radeji poslete jeste druhy utok, kdy predpokladejme ze na planete zbyde ta druha polovina - 21.100 /2 = 10.550 - staci dva male transportery.
Treti utok by tedy stacil provest 1 malym transporterem, posbirat jeste tech 5000...

*Vysledek:
Pokud by jste hloupe poslali vsechny lode, privezou vam dohromady 21.100.
Pokud si to spocitate, za temer stejnou dobu vam privezou 36.650 a jeste mate 3 male transportery pripravene utocit na jinou planetu...

*Shrnuti: Takze mate ted 3 letky, a zbyva vam jeste 3 malych transporteru na jiny, perspektivnejsi utok, nez se snazit vybrat nejakych 2000 surovin :)

Jeste bych mel zminit, ze urcite mnozstvi surovim se vleze do vsech lodi, nejen do transporteru... Napriklad kriznik pobere 800 surovin, bitevni lod 1500 atd... Zjistite to v hangaru kliknutim na obrazek lodi, v kolonce nakladovy prostor.


Špionáž
Vysilejte vzdycky radeji vice sond. Laicky řečeno: čím vice jich vyslete, tim vice informaci dostanete. Vysledek spionaze se pocita podle rozdilu urovni vyzkumu spionazni technologie. Vysvetlovat tohle moc nejde, je to tabulkova zalezitost aby jste porozumeli jak to funguje. Pri vyslani sondy stejne netusite jakou uroven oponent ma, proto se jich posila hnedkom vic, vzdy potrebujete zjistit mimo suroviny velikost LETKY a OBRANY !!!!! Pokud jedno z toho nevite, nikdy neposilejte utok!
Radeji si planetu poradne oskenujte vetsim mnozstvim sond. A ted ty tabulky :)

Základní počet sond pro zjištění druhu informací v připadě, že jsou oba hráči na stejné úrovni výzkumu špionážních technologií:

1 sonda - pouze zdroje
2 sondy - zdroje, letka
3 sondy - zdroje, letka, obrana
5 sondy - zdroje, letka, obrana, budovy
7 sondy - zdroje, letka, obrana, budovy, výzkum

Doporučuje se co nejdříve vynaleznout level 2, nejlépe pak 4.
Asi do levelu 11 je cena výzkumu relativně únosná, vyšší levely už jsou možná zbytečný luxus.

Počet sond, které je potřeba zaslat pro zjištěni kompletnich informaci, podle rozdilů mezi hráčovou a protivnikovou úrovni špionáže:

-3 rozdil : 1 sonda
-2 rozdil : 3 sondy
-1 rozdil : 6 sond
00 rozdil : 7 sond
+1 rozdil : 8 sond
+2 rozdil : 11 sond
+3 rozdil : 16 sond

Při provedené špionáži vždycky zjistíte množstvi zdrojů na planetě nebo měsici.
Pokud dojde ke kontrašpionáži, informace dostanete i při sestřelení vaších sond.

PS: Snad jsem to všechno správně pochopil a nenapsal tady nějaké hovadiny... Ale i kdyby, princip špionáže je poměrně zřejmý...

_/ _/ _/ _/ _/ _/ _/ _/ _/ _/ _/ _/ _/ _/ _/ _/ _/ _/ _/ _/

Ceny lodí a body za ně:

Typ lodě	Kov	Krystaly	Deuterium	Body
Malý transportér:	2.000	2.000	0	4
Velký transportér:	6.000	6.000	0	12
Lehký stíhač:	3.000	1.000	0	4
Těžký stíhač:	6.000	4.000	0	10
Křižník:	20.000	7.000	2.000	29
Bitevní loď:	45.000	15.000	0	60
Kolonizační loď:	10.000	20.000	10.000	40
Recyklátor:	10.000	6.000	2.000	18
Špionážní sonda:	0	1.000	0	1
Solární satelit:	0	2.000	500	2
Bombardér:	50.000	25.000	15.000	90
Destroyer:	60.000	50.000	15.000	125
Deathstar:	5.000.000	4.000.000	1.000.000	10.000
Bitevní křížník:	30.000	40.000	15.000	85

IP - EnableRouter (REG_DWORD)

Defaultne je routovni na pc vypnute. Hodnotu se da zmenit v registrech, kdy PC
povoluje přeposílání IP paketů do připojených sítí. Pokud je hodnota nastavena na 1, systém "routuje" IP pakety do všech sítí, jenž jsou připojené.

HKLM\SYSTEM\CurrentControlSet\Services\Tcpip\Parameters
IPEnableRouter

Data type: REG_DWORD
Range: 0-1
Default: 0

0: Disables IP forwarding. The system does not route IP packets
1: Enables IP forwarding. The system routes IP packets.

Sítě - 5Layer TCP/IP model

5 vrstva - Application layer DHCP * DNS * FTP * Gopher * HTTP * IMAP4 * IRC * NNTP * XMPP * POP3 * SIP * SMTP * SNMP * SSH * TELNET * RPC * RTP * RTCP * RTSP * TLS/SSL * SDP * SOAP * BGP * PPTP * L2TP * GTP * STUN * NTP *

4 vrstva - Transport layer TCP * UDP * DCCP * SCTP * RSVP * ...

3 vrstva - Network(Internet) Layer IP (IPv4 * IPv6) * IGMP * ICMP * OSPF * ISIS * IPsec * ARP * RARP * RIP * ...

2 vrstva - Data link layer 802.11 * ATM * DTM * Token Ring * Ethernet * FDDI * Frame Relay * GPRS * EVDO * HSPA * HDLC * PPP * ...

1 vrstva - Physical layer Ethernet physical layer * ISDN * Modems * PLC * SONET/SDH * G.709 * Optical Fiber * WiFi * WiMAX * Coaxial Cable * Twisted Pair * ...

OGame - Obrana

Převzato z http://www.ogametips.com/25/building-defenses, později v případě zájmu spoluhráčů tento článek přeložím do češtiny.

Building Defenses

Prev: Viewing your Galaxy uses Deuterium | Next: Like space strategy games? Try OGame
Published: Apr 19, 03:29 PM by: Robert ~ Voidhawk

There is more information on about Building Defenses and using SpeedSim here.

This is a reprint of the post found here at the oGame Forums
Building Defenses

There is a fair bit of debate over whether you should build defense or fleet and in what combo but if you are going to build a defense then this is what I have done.
Laser/Energy Weapons

* Ignore missile launchers, cruisers get rapid fire to early and you need the metal to grow mines.
* Use missile launchers in the later defenses. Early on, cruisers can wipe them out easily. But once you hit the bigger fights, they are a cheap source of cannon fodder. 5 Missile Launchers per 1 small laser.
* Small Lasers become your cannon fodder (some ships get RF but they wont appear to early so it gives you a bit of time to get started)
* Build 1 Heavy Laser per 4 Small lasers. (Only bombers and death stars get RF so they become your anti RF midgame).
* Build 1 ion cannon per 12 Small lasers. (ion cannons have high shields which helps everything else survive)
* Build 1 Gauss Cannon per 30 small lasers (first big gun and useful vs cruisers and maybe low numbers of battleships, but will struggle vs destroyers)
* Build 1 Plasma Cannon per 100 small lasers (This is the weapon your going to rely on to fend off those war attacks where someone just wants to bash you rather than steal some cheap resources)

Shields

* Small shield after 20 Light lasers
* Large Shield after 100 small lasers

Overview

So by the time you hit 100 small lasers, you have:

* Small Shield
* Large Shield
* 25 Heavy Lasers
* 8 or 9 Ion Cannons
* 3 or 4 Gauss Cannons
* 1 Plasma Cannon

At this point, the odds of someone hitting the plasma cannon is 1:136 but it will be dishing out fatal damage steadily.

From what I can read no weapon will survive on its own in all situations. You need enough small stuff to make it unlikely that they will hit you big guns. Enough big guns to actually destroy their ships (rather than scratching all of them a little, but destroying none). Enough shields to prevent their damage from destroying you defenses to quickly. The combination will be different for everyone and will be affected by what you are facing.
Missile Silos

Build them as well – when you consider interplanetary missiles a threat.

The whole point of a defense is to make it unprofitable for someone to attack. Low resources at home and enough defense to deter the attack. If you ever have to use it its probably not big enough. Silos 2 will give you 10 anti-ballistic missiles. I would think this is plenty for most of the game (except maybe later in a war. Anti-Ballistic Missiles are cheaper to build than Interplanetary ones.
Misc.

A defense is a money sink. You need to keep adding to it as you produce more, but should never really need to use it. Its the attacks that look at you, say “to big/not worth it” and go elsewhere that you are really trying to catch. If you want to see what ratio you should use for mines vs defenses then read the article.

Another suggestion: If your going to use defenses then keep your resources low. Ship them away or spend them. It doesn’t really matter but dont leave large numbers lying around. It will just draw an attack that you cant defend against, and you will end up losing your defenses and your resources.

This does not take into account using fleets as defense. That is another topic for another day.

UPDATE: Added some advice on using Missile Launchers.

OGame - Energie

Text je převzán z OGame Tips Strategy Guide – http://www.ogametips.com/, časem ho snad i přeložím pokud budou mít spoluhráči zájem....

Providing Power There are three ways to get power in OGame. The first (and primary) is the Solar Plant. The second is the Fusion Plant, and finally there are Solar Satellites.

The Solar Plant is a building created on your planet. It takes up one field per level of Solar Plant on the planet, and produces a fixed rate of energy per level. They do not use any resources to produce energy, nor is the amount produced dependent on the distance from the sun.

The Fusion Plant (which requires a Level 5 Deuterium Synthesizer) uses your Deuterium to produce Energy. The warmer the planet, the more energy produced per Deuterium. However, the colder your planet, the more Deuterium a Deuterium Synthesize produces. This source of power can be detrimental to your Deuterium supplies if your Deuterium Synthesizers are not producing well. You should balance out your power plants using a proper mix of Solar Plants and Deuterium Synthesizers.

The Solar Satellites produce anywhere from 1 to 50 energy per satellite, depending on the maximum temperature of your planet. The warmer the planet, the more energy produced. Each Solar Satellite costs you 2000 Crystal and 500 Deuterium.

TIP:
Solar Satellites are one of the first items destroyed by an attacking fleet. Having excessive Solar Satellites can lead to a raid, since the attacker can harvest the debris left by the destruction of the satellites (see Recycling Debris for more details).

Solar Satellite Formula:
You can use the following formula to find out how much energy a Solar Satellite produces on a given planet.

(MaxTemp/4)+20

To find your MaxTemp, go to the “Overview” section for each planet and look at the Temperature field. It should look something like this:

Temperature approx. 1°C to 41 °C

In the above example, 41 °C is the MaxTemp for the planet.

Sítě - Otázky

Základní principy přenosu dat

• Jaké nepříznivé vlivy působí na signál přenášený médiem ? Jakými fyzikálními vlastnostmi média (metalického, optického) jsou ovlivněny ? Lze je zcela eliminovat ?
• Jaký je rozdíl mezi synchronním a asynchronním sériovém přenosem ?
• Vysvětlete pojmy simplex, half-duplex a duplex.

Topologie sítí. Přenosová média. Metody sdílení přenosového média.

• Jaké topologie počítačových sítí znáte ? Jaké jsou výhody a nevýhody každé z nich ?
• Jaké přenosová média znáte ? Jaké jsou výhody a nevýhody každého z nich ? Jaké médium se dnes nejčastěji používá v lokálních sítích ?
• Co znamená označení média UTP5 ?
• Jaké dva základní typy optických vláken rozlišujeme ? Jaké jsou výhody a nevýhody každého typu ?
• Vysvětlete pojem "strukturovaná kabeláž".
• Jakými metodami lze sdílet přenosové médium, které poskytuje šířku pásma dovolující přenášet současně více signálů ? Vysvětlete základní princip těchto metod.

Metody sdílení přenosového kanálu

• Proč je v lokálních sítích třeba implementovat přístupovou metodu ke společnému kanálu ? Co má přístupová metoda za úkol ?
• Vysvětlete rozdíl mezi deterministickými a nedeterministickými přístupovými metodami a jejich výhody a nevýhody.
• Jaké konkrétní deterministické a nedeterministické přístupové metody znáte ?
• Vysvětlete princip metod CSMA/CD a Token Passing.

Referenční model ISO-OSI

• Vysvětlete výhody vrstvené architektury komunikujících systémů. Jak probíhá komunikace mezi vrstvami ?
• Jaké konkrétní vrstvy definuje referenční model ISO OSI a co je úkolem každé z vrstev ?
• Vysvětlete pojem "enkapsulace".
• Vysvětlete rozdíly mezi komunikací se spojením a beze spojení.

Propojování sítí, aktivní prvky a jejich principy.

• Jaké prvky pro propojování sítí znáte ? Kdy použijete který z nich ? Na kterých vrstvách referenčního modelu ISO-OSI pracují ?
• Popište princip funkce rozbočovače (hub), přepínače (switch) a směrovače (router).
• V čem spočívá problém se smyčkami při použití transparentních mostů (přepínačů) ? Jak se odstraňuje ? Jakým způsobem může administrátor vzniklou aktivní topologii ovlivnit a proč to může být užitečné ?
• Proč pro propojování různých typů lokálních sítí nevystačíme s přepínači, ale potřebujeme router ? Proč často potřebujeme router i pro propojení sítí stejného typu ?

Standardy IEEE 802. Ethernet. Přepínané sítě, virtuální sítě.

• Jaké úkoly plní vrstva LLC a MAC z doporučení IEEE 802 ?
• Jaký je formát MAC adres ? Jak vypadá MAC adresa označující broadcast ?
• Co definují doporučení IEEE 802.3, 802.5 a 802.11 ?
• Popište základní charakteristiky sítě Ethernet (možné topologie + dosah, používané médium a aktivní prvky, přístupová metoda, přenosové rychlosti).
• Co znamenají zkratky 10BaseF, 100BaseT a 1000BaseSX ?
• Jaký je rozdíl mezi half-duplex a full-duplex Ethernetem ? Na jakých aktivních prvcích musí být síť Ethernet založena, aby mohla být provozována ve full-duplex režimu ?
• Jak vypadá rámec Ethernetu ?

• Vysvětlete funkci přepínače (switch). Jak se liší přepínač od mostu ?
• Vysvětlete, co znamená virtuální síť (VLAN). Jaká je výhoda jejich nasazení ? Jaké aktivní prvky pro nasazení VLAN potřebujete ?

Přenosové protokoly Internetu - protokolová rodina TCP/IP

• Jaké protokoly se v Internetu používají na 3. a 4. vrstvě OSI RM ?
• Srovnejte vrstvený model architektury TCP/IP s ISO OSI RM.
• Jaká je délka a struktura adresy protokolu IP ? Co znamenají třídy adres ? Co jsou beztřídní adresy a k čemu se u nich používá maska podsítě (subnet mask) ?
• Co jsou privátní adresy a k čemu se používají ? Kdo je přiděluje ? Uveďte aspoň jeden z rozsahů, který můžete použít jako privátní adresy.
• Co reprezentují IP adresy 255.255.255.255 a 127.0.0.1 ?
• Jak se formálně označí určitá IP (pod)síť jako celek ?
• Jak vypadá adresa broadcastu pro určitou konkrétní IP (pod)síť ?
• Proč se používá podsíťování (subnetting) a v čem spočívá jeho princip ?
• K čemu slouží překlad adres (NAT) , jaký je jeho princip a na jakém síťovém prvku jej lze realizovat ?
• Na jakém principu lze pomocí NAT za jedinou veřejnou IP adresu "ukrýt" větší množství vnitřních adres ?
• Na které vrstvě pracuje IP protokol ? Co je jeho úkolem ?
• Vysvětlete úkol a princip činnosti protokolu ARP.
• Vysvětlete, k čemu se používá protokol ICMP. Uvěďte alespoň několik typů ICMP zpráv vždy s příkladem konkrétní situace, za které se generují (vždy rovněž udejte, kdo bude zprávu generovat).
• K čemu se používá příkaz traceroute implementovaný ve většině OS ? Vysvětlete princip jeho funkce.

• Jaké protokoly se v Internetu používají na 4. vrstvě ? Jaký je mezi nimi rozdíl ? K jakým účelům je který z nich výhodnější ?
• Popište význam položek hlavičky UDP.
• Popište význam položek hlavičky TCP.
• K čemu se u protokolů UDP a TCP používají porty ? Proč nestačí cílový port, ale pracuje se i se zdrojovým portem ?
• Popište proceduru navázání a uzavření spojení u protokolu TCP.
• Popište výměnu dat během TCP spojení včetně řízení toku (flow control). Zaměřte se na položky Sequence number, Acknowledgement number a Window v hlavičce TCP segmentu.

Směrování a směrovací algoritmy

• Vysvětlete pojem směrování. Které aktivní prvky se směrováním paketů zabývají ?
• Vysvětlete pojem směrovací tabulka. Jaké položky (sloupce) byste očekávali v jejich jednotlivých záznamech (řádcích) ?
• Vysvětlete pojem implicitní cesty (default route).
• Jaký je rozdíl mezi statickým a dynamickým směrováním ?
• Vysvětlete princip, výhody a nevýhody hierarchického směrování.
• Vysvětlete pojem směrovací protokol.
• Do jakých dvou základních kategorií směrovací protokoly (algoritmy) dělíme ?
• Vysvětlete princip směrovacích algoritmů na bázi vektorů vzdáleností (distance vector).
• Vysvětlete princip směrovacích algoritmů na bázi stavů spojů (link state).
• Srovnejte výhody a nevýhody směrovacích algoritmů tříd distance vector a link state.
• Uveďte reprezentanty směrovacích algoritmů tříd distance vector a link state v prostředí TCP/IP.

Protokoly služeb Internetu

• K čemu se používá protokol Telnet ? Který port služba používá ?
• K čemu slouží protokol FTP ? V čem spočívají jeho bezpečnosní rizika ?
• Jaké dva typy kanálů se při práci FTP vytváří a jaké porty se k tomu používají ? Kterými příkazy protokolu se zajistí přečtení a uložení souboru ? K čemu slouží příkaz PORT ? Jak se přenáší obsah adresáře (příkaz list) ?
• K čemu se používá protokol TFTP a jak se technicky liší od FTP ?

• Jaké protokoly se používají pro odesílání zpráv elektronické pošty a jaké pro vzdálené vyzvedávání zpráv z poštovních přihrádek ? Jaký protokol transportní vrstvy se při tom využívá ?
• Jaká je úroveň autentizace a šifrování v běžných protokolech pro odesílání a stahování pošty ?

• Co je to URL ? Jaká je obecná struktura URL ?
• Jaký protokol se používá pro čtení WWW stránek (HTML) ? Nad jakým transportním protokolem a se kterým číslem portu pracuje ?
• Vysvětlete, proč odpověď WWW serveru na žádost o určité URL obsahuje nejen obsah samotného zdroje, ale i hlavičku. Uveďte příklady údajů, které se mohou v hlavičce vyskytovat.
• Vysvětlete, proč i HTTP požadavek obsahuje hlavičku. Uveďte příklady údajů, které mohou být uvedeny v hlavičce požadavku HTTP.
• Jak se realizuje autentizace uživatelů při přístup na WWW stránky ?
• Co jsou a k čemu lze použít Cookies ?
• Jak lze zajistit šifrování a autentizaci při přenosu WWW stránek ?

• Vysvětlete, k čemu se používá protokol DHCP. Jaké parametry lze jeho prostřednictvím předat ? Jaká je výhoda oproti statické konfiguraci stanice ? Popište sekvenci zpráv protokolu během přidělování IP adresy dynamicky konfigurovatelné stanici.
• Proč je problémem,když DHCP server není na stejném segmentu jako klienti ? Jak lze tuto situaci řešit ?

Bezpečnost sítí

• Definujte pojmy utajení, autentizace a integrita.
• Čím se liší symetrický a asymetrický kryptografický systém ? Jaké jsou jejich výhody a nevýhody ?
• K čemu lze použít soukromá a veřejný klíč ?
• Jak lze realizovat autentizaci v symetrickém a asymetrickém systému ?
• K čemu slouží certifikační autorita ?
• Jak lze ověřit integritu zprávy ?
• Jaké jsou výhody a nevýhody realizace bezpečnosti na 2., 3. 4. a 7. vrstvě ISO OSI RM ?
• Vysvětlete, v čem spočívá filtrace provozu na základě bezestavové inspekce paketů. Proč se nazývá bezestavová a v čem jsou její omezení oproti plnohodnotnému stavovému firewallu ? V čem je výhodnější ?
• Co jsou reflexivní ACL ?
• Proč se někdy tvrdívá. že NAT zvyšuje bezpečnost vnitřní sítě ?
• Vysvětlete pojem virtuální privátní sítě a tunelu.
• Jaká bezpečnostní rizika plynou z dynamických směrovacích protokolů ?
• Jaká bezpečnostní rizika plynou z protokolu ARP ?
• Jaké bezpečnostní rizika a ochranné mechanismy znáte v souvislosti s přepínači ?

Rádiové sítě, IEEE 802.11

• Co znamená zkratka WiFi a v jakém doporučení IEEE jsou rádiové sítě ve volném pásmu definovány ?
• V jakých dvou nelicencovaných pásmech mohou sítě WiFi pracovat ?

*BAT - Test sitovky

Jednoduchý test sítové karty *.bat souborem:

SET CONNECT=funguje
PING 127.0.0.1 | FIND "TTL=">NUL
IF ERRORLEVEL 1 SET CONNECT=nefunguje
ECHO sitove rozhrani %CONNECT% spravne